ŘEDIDLA PRO OLEJOMALBU

Ředidla pro olejomalbu patří k základní výbavě každého, kdo pracuje s olejovými barvami. Pomáhají upravit hustotu barvy, připravit řídkou podmalbu, čistit štětce, změnit tok barvy a kontrolovat práci ve vrstvách. Při výběru je ale důležité rozlišit dvě věci: rozpouštědlo a olejomalířské médium. Rozpouštědla, například terpentýn nebo bezzápachové ředidlo, barvu ztenčují a odpařují se. Oleje a média, například lněný, saflorový nebo makový olej, mění vlastnosti barevné vrstvy, zvyšují olejnatost, lesk, průhlednost nebo pružnost.

Správná volba ředidla je důležitá hlavně při vrstvení olejomalby. Spodní vrstvy mohou být řidší a méně olejové, zatímco vrchní vrstvy mají být pružnější a mastnější. Tomuto pravidlu se říká tučnější přes hubenější. Pokud s olejem začínáte, vyplatí se pracovat jednoduše: řídká podmalba, postupné vrstvení, střídmé používání média a vhodný podklad, například malířské plátno, šepsovaná deska nebo olejový papír.

Jak vybrat ředidlo pro olejové barvy

Při výběru ředidla pro olejové barvy si nejdříve ujasněte, co od něj potřebujete. Chcete zředit barvu pro první podmalbu? Vyčistit štětce? Zpomalit schnutí? Zvýšit lesk? Zprůhlednit barvu pro lazuru? Každý materiál má jinou funkci a není dobré používat všechno stejně. Terpentýn a bezzápachová rozpouštědla se hodí hlavně pro ztenčení barvy a čištění, zatímco lněný, saflorový nebo makový olej patří spíše mezi malířská média a pracují s pružností, leskem a otevřeným časem barvy.

Začátečníkům doporučujeme nepřekombinovat výbavu. Pro první práci stačí kvalitní olejové barvy, vhodný podklad, štětce, paleta, jedno bezpečně používané ředidlo a případně jednoduché médium. Složitější směsi olejů, laků a rozpouštědel mají smysl až ve chvíli, kdy rozumíte tomu, jak se jednotlivé vrstvy chovají při schnutí.

• Pro podmalbu se hodí řídká, méně olejová vrstva s malým množstvím rozpouštědla.
• Pro lazury použijte vhodné médium, které zvýší průhlednost a zachová soudržnost vrstvy.
• Pro pomalejší schnutí se hodí některé malířské oleje, například makový nebo saflorový olej u světlých tónů.
• Pro větší lesk a plynulejší tah se často používá lněný olej nebo olejomalířské médium.
• Pro čištění štětců používejte vhodné ředidlo a pracujte v dobře větraném prostoru.
• Pro domácí ateliér zvažte bezzápachové a netoxické ředidlo Sennelier, ale stále dodržujte větrání a bezpečnost práce.

Tip pro nákup: Prohlédněte si níže na stránce naši nabídku ředidel pro olejomalbu – od tradičních rozpouštědel přes bezzápachová ředidla až po malířské oleje a média pro vrstvení, lazury i podmalbu.

Rozpouštědlo vs. médium: nejčastější chyba v olejomalbě

Mnoho začátečníků používá slovo ředidlo pro všechno, co se přidává k olejové barvě. V praxi je ale rozdíl mezi rozpouštědlem a médiem zásadní. Rozpouštědlo barvu ztenčí, odpařuje se a používá se hlavně pro hubenější spodní vrstvy nebo čištění nástrojů. Médium se stává součástí malířské vrstvy a ovlivňuje její pružnost, lesk, transparentnost, schnutí a dlouhodobou stabilitu.

Terpentýn, minerální líh a bezzápachové ředidlo pro olejomalbu

Terpentýn patří mezi tradiční rozpouštědla pro olejomalbu. Používá se pro ztenčení barvy v prvních vrstvách, čištění štětců a přípravu hubenější podmalby. Má výrazný zápach a vyžaduje dobré větrání. Při práci s terpentýnem je důležité nepřehánět množství – příliš mnoho rozpouštědla může barvu ochudit, způsobit matná místa a oslabit soudržnost vrstvy.

Moderní alternativou jsou bezzápachová ředidla nebo nízkozápachová rozpouštědla. Ta jsou příjemnější pro práci v interiéru, protože nemají tak výrazný zápach jako klasický terpentýn. Například bezzápachové a netoxické ředidlo pro olejové barvy Sennelier je praktická volba pro malíře, kteří chtějí omezit nepříjemný zápach při práci doma nebo v menším ateliéru. Ani u těchto ředidel ale neznamená „bezzápachové“ totéž co „bez pravidel“ – stále je vhodné větrat, nenechávat otevřené nádoby zbytečně dlouho na stole a řídit se pokyny výrobce.

Lněný, saflorový a makový olej: kdy použít malířský olej místo ředidla

Lněný olej je klasické pojivo olejomalby a jedno z nejpoužívanějších médií. Zvyšuje lesk, průhlednost a plynulost tahu, pomáhá barvě lépe klouzat po podkladu a prodlužuje otevřený čas. Hodí se pro vrstvení, lazury a vrchnější nánosy. U světlých barev je ale potřeba počítat s tím, že lněný olej může mít větší sklon k postupnému žloutnutí než některé světlejší oleje.

Saflorový olej je světlejší a pomaleji zasychá. Používá se hlavně tam, kde je důležitý čistší světlý tón, například u bělob nebo jemných světlých směsí. Makový olej je také světlý a pomaleji schnoucí, proto se hodí pro jemné přechody, běloby, světlé tóny a práci, kde potřebujete delší čas na modelaci. Tyto oleje nejsou klasická rozpouštědla – spíše zvyšují olejnatost barvy, proto patří hlavně do vrchnějších vrstev.

Ředidla a pravidlo tučnější přes hubenější

Při olejomalbě je zásadní pravidlo tučnější přes hubenější. Spodní vrstvy mají být řidší, hubenější a méně olejové, zatímco vrchní vrstvy mají být pružnější a mastnější. V kurzech se to někdy vysvětluje jednoduše jako postup od méně mastné vrstvy k mastnější. Prakticky jde o to, aby vrchní vrstvy při postupném prosychání obrazu nepraskaly a aby se olejová malba chovala stabilněji.

Pro spodní vrstvy proto používejte spíše malé množství rozpouštědla a nepřidávejte příliš mnoho oleje. Pro vrchnější vrstvy můžete použít vhodné médium nebo malířský olej, ale stále s mírou. Příliš mnoho média může způsobit lepivý, mastný nebo nerovnoměrně schnoucí povrch. Pokud pracujete na větším formátu nebo s pastózními nánosy, nechte jednotlivé vrstvy dostatečně proschnout.

Jak vybrat ředidlo podle stylu malby

Různé způsoby olejomalby vyžadují různé zacházení s ředidly a médii. Pro rychlou podmalbu se hodí řídká vrstva s malým množstvím rozpouštědla. Pro detailní malbu a jemné přechody je lepší pracovat s barvou, která zůstává déle otevřená. Pro lazury je vhodné médium, které zvýší průhlednost a zároveň zachová soudržnost vrstvy. Pro impasto a hutné tahy je naopak často lepší barvu příliš neředit.

Bezpečnost práce s ředidly pro olejomalbu

Při práci s ředidly pro olejomalbu je důležité myslet na bezpečnost. Rozpouštědla používejte v dobře větraném prostoru, nenechávejte otevřené nádoby zbytečně dlouho na stole a po práci je pečlivě uzavřete. Pokud máte citlivější pokožku, používejte rukavice a vyhněte se dlouhému kontaktu s kůží. Ředidla skladujte mimo dosah dětí, domácích zvířat, tepla a přímého slunce.

Pozor si dejte také na hadříky a papírové utěrky nasáklé olejem nebo médiem. Nenechávejte je nahromaděné v uzavřeném nebo teplém místě. Po práci je bezpečně zlikvidujte podle pokynů výrobce a místních pravidel. Bezzápachové ředidlo sice může být příjemnější na práci, ale neznamená to, že je možné ignorovat větrání a bezpečnostní pokyny.

Co k ředidlům pro olejomalbu ještě potřebujete

Kromě ředidla nebo média budete potřebovat také vhodné štětce pro olejomalbu, paletu, hadřík, špachtli a správně připravený podklad. Pro olejové barvy se hodí malířská plátna, šepsované desky nebo olejový papír. Pokud pracujete ve vrstvách, může se hodit také vhodné olejomalířské médium a po úplném proschnutí obrazu závěrečný lak.

Pokud si pořizujete první olejové barvy, podívejte se také na sady olejových barev. Pro začátečníka bývá praktičtější začít menší sadou, doplnit větší bělobu a k tomu vybrat jedno bezpečně používané ředidlo nebo médium. Díky tomu bude vaše první výbava jednoduchá, funkční a nebude vás nutit míchat příliš mnoho přípravků najednou.

Technické parametry ředidel a médií pro olejomalbu